Způsoby dorozumívání včel.
8. 2. 2011
Způsoby dorozumívání včel
Včely se jako veškerý hmyz dorozumívají pomocí feromonů. Navíc se dorozumívají tanečky, což je složitý způsob fyziologického a etologického dorozumívání, které je známé zatím pouze u společenských včel.
Dorozumívání tanečky
Vracející se létavka s plným medným váčkem sladiny, nabízí tuto přinesenou potravu družkám a vzápětí začne taneček. Je-li zdroj snůšky asi do 100 metrů, tančí kruhový taneček, jde-li o vzdálenější zdroj, tančí taneček natřásavý.
U kruhového tanečku běží po kruhu, který na plástu opisuje ze středu buňky a po obvodu šesti buněk sousedních. Tam, kde taneček začala, se obrátí a běží zpět. Tuto figuru několikrát opakuje.
U natřásavého tanečku létavka běží po plástu a opisuje širokou osmičku. Na spojnici obou elips natřásá zadečkem rychlými pohyby do stran(13 - 15x za vteřinu). Současně svými létacími svaly vydává vibrace. Počtem tančených osmiček včela sděluje vzdálenost zdroje pastvy. Čím je vzdálenější, tím menší počet osmiček tančí a tanec je pomalejší. I nabízené sladiny je méně.
Včely najdou zdroj pastvy nejen podle získaných informací, ale i podle vůně, protože létavka zdroj snůšky ovoní výměškem vonných žláz.
Včely mají schopnost orientovat se v terénu prostorově i časově podle slunce. Na základě podmíněného reflexu vyhledávají zdroj v určitou hodinu, tak jak se dříve naučily. Včely udávají tancem i úhel azimutu, tj. měří úhel odklonu zdroje snůšky od polohy slunce. Navíc mají úžasnou schopnost převést úhel azimutu i po dlouhém letu z horizontální roviny v terénu do vertikální roviny na plástu v úle.
Včely tančí tanečky i v případě sběru pylu a vody, při rojení tzv. ubytovatelky, naleznou-li vhodné místo pro usazení roje.
Tanečky podrobně prostudoval Karl von Frish, v r. 1973 byl odměněn Nobelovou cenou.
Dorozumívání pomocí feromonů - chemická komunikace
Feromony vznikají v žlázách,podobně jako hormony, ale na rozdíl od hormonů jsou vylučovány mimo tělo ve formě těkavých látek nebo tekutiny. Jedinec nebo celá skupina hmyzu(včel) je vnímají svými smysly a reaguje na ně.Vyvolávají fyziologické reakce
a ovlivnují chování včel.
Feromony rozdělujeme do několika skupin, podle jejich účinku:
Pohlavní feromony: Matka tvoří v kusadlových žlázách tzv. mateří látku - mastnou kyselinu, která má všestranný účinek na včelstvo. Potlačuje rozvoj vaječníků u dělnic, působí na soudržnost včelstva apod. Je to pohlavní atraktant pro říjné trubce. Mateří látka je láká na shromaždišti za říjnou matkou a cítí ji na velkou vzdálenost. Podobný feromon vylučují i trubci. Tvoří se v hlavě a láká říjnou matku na jejich shromaždiště.
Poplašné feromony: Vyvolávají agresivitu a útočnost. Tvoří se v žlázách a tkáních okolo žihadla dělnic a v jejich kusadlových žlázách. Skupina buněk tvoří na žihadlové podlouhlé destičce izopentylacetát, který vyvolává v několika vteřinách hromadnou útočnost dělnic.V kusadové žláze vzniká heptanon. Ten vyvolává vzrušení včelstev.
Značkovací feromony: Včely létavky je využívají pro označkování nalezeného zdroje snůšky. Ve vonné žláze tvoří geraniol, citral a nerolovou kyselinu. Značkovací feromony tvoří matka i dělnice na chodidlových žlázách. Včely si jím označují i česno, aby se lépe orientovaly a snadno nalezly vchod.
Shromažďovací feromony: Působí na soudržnost včelstva. Vylučují jej všechny kasty
a včelí plod. Shromažďovací feromon, vylučovaný matkou, cítí včely při rojení a vábí je
k vytvoření charakteristického rojového chumáče. Mohou působit i na dělbu práce
ve včelstvu a je jich zřejmě několik.
Povrchové feromony: Jsou vonné látky, vázané na povrchovou voskovou vrstvičku těla včely. Jsou vnímány na krátkou vzdálenost a charakterizují specifickou vůni každého včelstva.
Feromony včelího plodu: Působí na soudržnost včelstva, na dělbu práce, na chování včel a stimulují létavky ke sběru pylu a nektaru do včelstva.
Feromony včel nebyly ještě zcela prostudovány a o účincích v komunikaci včel známe málo.
